pátek 3. října 2025

Říjen 2025 zima, zima

 Říjen 2025 zima, zima

A máme tu  říjen.

Nikdo se po něm nedíval, nikdo ho nevyhlížel. V normálních letech se trochu styděl a tak měl v úložném prostoru teplo, příjemný byl i v noci a ve dne nechal svítit slunce, barvil lesy čarokrásnými barvami, zkrátka ještě nám dával naději a nechal nás zapomenout zimu sníh zamrzlou vodu. Ten říjen. Neustálé oteplování, kde to je? Takže ať už nás neštvou jinak tady použiji jiné slova. Zbývá nám jen jediná věc: potěšení hledat jinde. Jiš delší dobu sleduji plíseň, melodickou a smutnou, Simon mi ji překládal, stojím za dveřmi a ty jsi pryč každý stín to jsi ty....

Jednoduše nádhera. Tento článek dopíši zítra...

 Krásná píseň

úterý 30. září 2025

Co den přinesl a co zbylo


Co den přinesl a co zbylo úterý 30.9.25 mrazivý  vzduch a horké slunce

 

Toto jsou jména mé stránky, té staré i té nové. Nápad, a tady jsme u toho, že bez nápadu by nic nevzniklo, jsem si okoukal od britského seriálu. Během dne, pokud  tu dobu roztáhneš na celý život se toho udá mnoho. Přesto jsou příhody tak malé, jak dlouho tvůj život trvá. Události, které si vyžádáš o tom co se stalo než jsi se narodil, si můžeš ověřit 

v historických dokumentech, co se  bude dít po tom velkém okamžiku kdy zemřeš ne. A to je ten kámen úrazu, to je v době na kterou nemáš vliv a nemůžeš to ovlivnit. Když se pokusím si uvědomit dobu před mým zrozením, dochází mi že  jsem na tom byl stejně a přesto se na to dívám jinak. Kde se nachází život před a po. Učenci říkají že je to blbost, že žádný není  a kněží, že to je bůh. A já teď, když se mi blíží vyvrcholení mé životní cesty, si dělám starosti, jak budu moci dát vědět těm, kteří tu zůstali, že jsem dorazil a popřípadě, jsem měl ubytování zajištěné a že je vše OK.

 Ještě jsem neslyšel, že by se to jednou někomu povedlo. Sám Ježíš, co vstal z mrtvých, o tom nic neříkal a ten byl tři dny pryč, to se mu tam nelíbilo?

Křesťanská nauka mám tvrdí, že tělo zemře ale duše ne. Ale kdo tomu věří? A jaký je průšvih, když já tomu nevěřím.

Co je vlastně to nevěřím? Není to po tom celosvětovém radikálním uváděním pohanů na správnou víru trochu nepochopitelný? Není to vlastně diktatura? Taková láska psů? Domestikovaný pes, co po generace miluje člověka ale to jen proto, že byl dávné pokolení mlácen týrán a k té lásce vychován. Vždyť jeho předhůzce je vlk. A jeho láska je zneužívána k láskyplnému chování také však k zabití. Je jisté, že se pes ve své oddanosti cítí dobře a většinou se k němu lidé chovají láskyplně. Někdy mu dluží celý svůj život jindy mu odkáží v závěti celé jmění. Kdyby však to zvíře neposlouchalo a někoho pokousalo, tak se nechá i utratit. A tady si můžeme položit otázku: proč psi milují člověka a proč člověk, pod výhružkou utracení vyžaduje zvířecí lásku. Je to o tom, že když jeden druhého chce ovládat, tak ho zmlátí a nebo mu nažene strach. Když se strachem ovládaný člověk cítí dobře a je šťasten, to je pak křesťanství. Náboženství je taková psí láska.







sobota 27. září 2025

dovolená chorvatsko



Pátek 26.9.2025 zima a déšt

  



VIDEO: Dovolená Chorvatsko 2025 

 Tento  víkend se nám v penzionu uhnízdila parta kolařů až z Vysočiny. Zaparkovali auta kde se dalo zůstali již dvě noci. Prý jezdili po okolí ale bylo tak hnusné počasí, že  cíle co si naplánovali nezvládli. Tak si sedli do nově vyzdobeného sálu a poslouchali kluky co se snažili na kytary. Sešlo se muzikantů málo ale co se divit, při tom počasí. V hospůdce je čisto s vše je upravené Evina  má vše naaranžované je radost tam zavítat. Škoda že se zájem o gastronomii v momentě mezi lidmi ztrácí. Já vím, že je to období, musí se to vydržet. Mezi tím nadešel čas, kdy Mařenka s Láníkem odjíždějí do zimních lovišť, přeji jim tímto a z tohoto místa šťastnou cestu. zase se vraťte. 

360tku mi poslala z Chorvatska Irena tráví tam s Robertem dovolenou. 360ka  se nachází ve videu co jsem umístil pod obrázky.



sobota 20. září 2025

Narozeniny dvojčat

  

Narozeniny dvojčat sobota 19.9.25 letní vedro










Byl jsem upozorněn, že to nesmím prozradit a že to již vůbec nesmím dát na deníček. Stále jsem nevěděl co mají ženské, co kuli nějakou neplechu za lubem. Pořádně jsem se to dozvěděl až když jsem byl sám v proudu dění. Milan a jeho dvojče slavili sedmdesáté narozeniny. Oba měli, nebo dostali od manželek stejné tričko a ještě se tu objevil jejich, o dva roky starší bratr. Tím největším překvapením byla kapela, prý kluci z dob trampingu. Hráli dobře a publikum, tedy děvčata byla stále v kole a páni, tedy kluci hlídali ve výčepu, aby  někdo nezcizil sudy s pivem. Žádný zločin se nestal, pánové sami, po troškách, nanosili pivo do pisoáru, tedy do záchodu. Mimo dobrého pití a jídla, bylo veselé pokecání u našeho stolu, stolu, kde se tento pátek oslavoval život, takový jaký je. Krásný a krutý.


Zatím co Milan  slavil své narozeniny tak Jana, která dlouholetou účastí si zde sedat, si vysloužila být tu uvedena, slavila svůj odchod z tohoto světa. Duchem tu jistě byla, neboť každý kdo se okem dotkl jejího místa vzpomněl si na ní.
Tak mi nezbývá, z tohoto místa, než popřát dvojčatům vše nejlepší na další cestě životem a Janě klidný spánek na věčnosti.

 






úterý 16. září 2025

Smutná správa



 
Smutná zpráva

Byla mezi námi dlouhá  léta.

Byla matkou úspěšných mužů,

Kteří si založili úspěšné rodiny.

Byla zpovědní vrbou pro každého

Byla to

Jana Ungerová.

Tak, jak žila, tiše odešla.

Nechala tu zármutek ale také štěstí.

Štěstí proto, že jsme měli tu čest ji poznat

Přesto je její odchod bolestný

Loučíme se s úctou

Zármutkem

A pokorou

Odešla v pátek 13. září 2025

Čest její památce


 

 

Jak strom vyrost


VIDEO: Jak strom vyrostl

Jak se sázel strom úterý 16.9.2025 **je zima a vítr

V dnešních dnech uběhlo deset let od doby, kdy tu PONY Express slavil třiceti roční výročí vzniku.

Jak ten čas letí. Člověk si říká: tak je tam již tolik let. Když člověk zůstane sám, myslí na své milé v jiné dimenzi. Čas od doby smrti se počítá asi jinak, běží rychleji a asi to bude tím, že se vytrácí podoba, obrázek tváří a asi bychom  zapomněli vzhled našich drahých, kdyby tomu bylo jinak. Nějakým způsobem jsme svázáni pohledy, pocity, láskou i nenávisti k nějakému ději, či místu. Pony Express je tu ve Stříbrné Lhotě zobrazován pomníčkem i pamětní deskou, jež

tuto událost připomínají. Tady, kde je tak krásně. Staří i mladí rodáci jsou tu rádi jen proto, že ta nenápadná a takřka neprůjezdná osada šeptá  svou tichou vůní, že se tu můžeš narodit žít i zemřít a že to tu je, jak má být. Nejsou tu davy aby se dívali jak žiješ, ale to vznešené, bohabojné a věčné, to na co se jezdí dívat celý svět tu je takřka na dosah ruky, s hodinovou pravidelností, naše stověžatá. Již třicet let tu žiji a stále neznám všechna tajemství která ta stříbrná vesnička skrývá. Ano, ona si je dokáže tajit a to je dobře.   




Říjen 2025 zima, zima

  Říjen 2025 zima, zima A máme tu  říjen. Nikdo se po něm nedíval, nikdo ho nevyhlížel. V normálních letech se trochu styděl a tak měl v ...