Kdyby to Vašek věděl

 

Kdyby to Vašek věděl

Sedí si na koni a po staletí kouká co se pod ním děje aniž by zasahoval. Slavné Václavské náměstí. Koukal jak se tu, na obrovské tržnici  prodávají koně, jejich zápach nebyl cítit, což  zapříčiňovala zvláštní poloha náměstí, vítal tu Adolfa Hitlera když z české zemně udělal protektorát, přihlížel převratu roku 1948, dovolil vniknutí vojsk Varšavského paktu v roce 68 a slyšel i zvonky sametové revoluce. Teď tiše neprotestuje

znásilnění  tramvajové hysterie kterou si vymyslela česká vláda.  Tramvaj bude projíždět spodní část náměstí,  kudy kam to nikdo neví, národa se nikdo nikdy neptal a ani nežádal o svolení. A je to přeci tak, že tato zemně patří nám, obyvatelům, zrovna i to náměstí patří českému lidu. Kdyby tam nahoře  měli zdravý, i když jen selský rozum, mohl by svatý Václav na koni projet náměstím, což v pohádkových chvilkách určitě dělá, ale teď v tom bordelu???

 

 

 

staré zaprášené dámy

 

Staré zaprášené dámy

Mám takovou soukromou společenskou hrou, o které se tu chvi zmínit. Vždy, když uzavřu denní aktivity  a odeberu se do ložnice to začíná. Přesněji řečeno, když  rozsvítím stolní lampičku. Vezmu si moji elektronickou čtečku, která má odsvícený text, ale ten zatím nepoužívám. Po chvilce mého soustředěného čtení se z jedno místa za nočním stolkem jemně zapráší. A to již vím, že to po chvilce propukne. Zatím čtu a přemýšlím, co mají dámy v úmyslu. Pak jedna dáma vzlétne, vrazí mi do oka uvízne v mých vlasech. Druhá dáma mi to vezme kokem ucha a narazí na odsvícený monitor mé čtečky a nastane ticho.  Staré dámy, zaprášené můry, si nejprve musí odpočinout. Jak lítají, tak kolem sebe rozprašují takový zvláštní prach. Pak chvilku číhají, zda nezhasnu, aby měli klid se pak se dají do řádění. Ale to už přilétá posila všelijaké havěti, která byla zlákána otevřeným osvětleným oknem.  Staré dámy, zaprášené můry se pozvolna stávají nervní, v té chvíli  mi jedna můra vlítla pod polštář a já to vzdávám. Celkem zlomyslně vypínám světlo a spokojen poslouchám tu bouračku létajícího hmyzu. Jedna zaprášená můra se mi usadí na čtečku a chvilku čte se mnou pak spadne a nabourá můj nos. Také zhasnu a usínám....

 

kytin hasici kytín sobota 23 8.25

Vsobotu 23.8.25 se v Kytíně, v pohátkové vesnici, konal slet hasičské techniky. Požárníci si vyzkoušeli houkání (a teď zrovna nevím, jak se to řekne) hasičského hronu a opájeli se rychlou jízdou. Do deníčku tuto událost zaslal  náš létajíci reportér Ládík. Děkujeme.

             https://cozednezbylo.blogspot.com/

Ve Stříbrné Lhotě byli hosté

Srpen 22.8.2025**venku se udělala zima právě jsem si zatopil...

VIDEO: Na Lhotě jsou hosté 

 Tento pátek se nemělo hrát. No zrovna byla domluvena  schůzka a tak se do hospody šlo. Jenže naše místa byla obsazena. Tam kde normálně sedí zpěváci a muzikanti seděli cizí lidi. Eva byla celá hořčičná že prý si myslela že budeme venku. No nebudeme to dramatizovat sedli jsme si nehádali jsme se o místo.. Na místech našich muzikantů byli hoši nikdo neví odkud. Pozvala je snad Eva protože věděla že naši kluci nehrajou a tak přes to  vyklubal strašně pěknej večer.

Irena zpívala písně které jsem neznal a tak mě ani nepřekvapilo, když mě oslnila výrokem: oni mají ještě jiskru v očích“ myslel tím ony cizí kluky. Bože ta gramatika. Během večerů se vrátil i Dan ze své dovolené kterou trávil v Jugoslávii do níž se dopravil vlakem protože letadlo tam letí hodinu a vlak tam jede 2 dni a to všechno kvůli dědečkovi. Jo chápete to snad? Ono je někdy lepší něco nechápat. Naďa prý to chtěla kvůli tatínkovi. No dovolená dopadla dobře a Dan se těší že si teď teprve odpočine. Pokud jsem to pochopil tak ještě někam na týden jedou.

Koncert na Mainu ve Frankfurtu 21.8.2025

 Na břehu řeky Main ve Frankfurtu se konal koncert

v podvečer 21. srpna 2025  Tady se nabízí domněnka, že se jedná o výročí Pražského jara z roku 1968 ale ve skutečnosti je to jen náhoda

 

pražské jaro

 

Padesát sedm, dnes je to padesát sedm let, co byla Československá republika  přepadena sovětským svazem, tenkrát v době Pražského jara. Já jsem v té době již byl 14 dní v Německu takže mi vychází, že již žiji 57 let v Německu. Vždy jsme se ovívali blahem, že jsme první  generace co žije celý život v míru. Dnes je to zcela jiná situace, ale opět Rusové napadením Ukrajiny nekladně působí na Evropském kontinentě 

arnoV Blo gco ze dne zbylo

Slyšeno v rádiu

Slyšeno v rádiu

Dnes je středa a je krásné počasí. V domě je uklizeno a tráva je posekaná. Jdouc kolem rádia, které mimochodem hraje celý den jsem zaslechl krátké zprávy. Bylo to Country rádio. Nevím přesně co hlásili nevnímám to, ale tahle zpráva mi utkvěla v uchu. Obchody samobsluhy si stěžují na přírůstek krádeží v obchodě. Je to jednoduché vysvětlení: nemají peníze a potraviny jsou drahé. A tak holt zmizí sem tam něco v tašce. Těch lidí kteří skutečně nemají co k jídlu a nemají na drahé potraviny peníze, je mi skutečně líto. Ti co kradou ze sportu v oblibě nemám. Zatím co otcové „neplatiči“ neplatí výživné na své děti je teď činnost beztrestná, je krádež v obchodech stíhána.  Jaký je v tom prosím rozdíl? Obchodníci hledají různé možnosti jak tento nepěkný zvyk zatrhnout. Nejnovější  nápad je že budou platit peněžní odměnu zákazníkům, kteří spoluobčany udají. Jak daleko se dostaneme k hranicím DDR či socialistického Československa? Správně, krást se nemá, ale ruku na srdce: je cenová politika   velkokoncernů vůči zákazníkům docela správná? Nešlo by tam trošičku ubrat? Třeba kostka másla není tak, co do množství prodeje, velká položka aby se nedalo ubrat a pak: ve stejně velkém balení menší obsah to je jako když zákazníci kradou....

 

Svatba na polské hranici

svatba na polské hranici

Přišlo telefonem*

Minulou  sobotu byla Ivča s Martinem na svatbě přátel na Moravě, někde u Polské hranice. Pondělní akce se odložila na středu. Říkala Ivča že se ještě staví v Polsku, že tam, ještě nebyla. No já tam taky nebyl a je zajímavé jakým silným nezájmem vztah našich národů trpí, či se raduje?! Nemohu říci, že se něco mezi těmi národy najde. V zimě je to sůl ze silnic co nám posílají sousedé do potravin a pak nám pančují olej a vše záporné prolétne ve zprávách tak rychle že se o tom moc nemluví a nebere se vše vážně. Také bych se tam jel podívat.

Domovská stránka

Stříbrnou Lhotou projel Pony Express

Projel tudy Pony Express Ve čtvrtek projel Stříbrnou Lhotou slavný Pony Expres. Celý týden se mluvilo o tom, že tudy projede a ani se snad nezastaví. Evina si dělala starosti zda to zvládne, ale niko jí nic neříkal a nabyla dojmu, že se uloží na gauč a pro ta dvě piva za celé odpoledne jen líně natáhne ruku. Že na gauči neležela to vám napoví naše video. Nával byl a Evina nebyla nervní, naopak svou klidnou a usměvavou náladou nakazila celý Lhotecký palouk. Aha, a takhle vznikají nová jména: náměstí před hospodou pojmenujeme na Lhotecký palouk. Nezapomenout říkat – slavný palouk. Takže s ohledem na zápornou reklamu, která se dělala ze všech koutů, jsem se umístil na gauč až někdo zazvonil. Vyšoupal jsem se ven a tu vidím Zdenka a slyším jak se ptá: mohu před tvým vjezdem zaparkovat auto? Rozhlédl jsem po kraji a ono opravdu bylo to místo před mými vraty poslední co Lhota nabízela. Pod okny mé ložnice byl zaparkovaný kůň, tak jsem se nerad, za jeho kopyty přesunul do hospody a zaujal místo u prvního stolu. Koňovi se to pod mým oknem líbilo, a proto celou noc řehtal. Po štěkání psů a kokrhání kohoutů tak též bučení býků to byla příjemná změna. Krátce před devátou hodinou večerní dorazil Pony Expres za zpěvu jejich hymny byl bouřlivým jásotem přivítán.

Komu patří přibližovadlo

Tady se prohání, švýcarský penzista, kluk k pohledání. Pepa pojmenoval jeho nový objekt na přibližovadlo. Ještě parádnější je skutečnost, že Láďa dostal tento přístroj ve výtahu ve Švýcarsku ale nikdo neví ve kterém. A tak nám nezbude nic jiného, než přát šťastnou cestu.

Kájovy ryby

Petr a Michal v USA

zase leto

Zase léto

Již jsme ani nečekali že se léto které se zatoulalo zase vrátí. Počasí bylo k pláči. Chvílemi to vypadalo jako že už bude štědrý večer, pak se zase přehnala vichřice  s prudkým deštěm poté padaly kroupy a pocit že je léto neměl nikdo. V rádiu sice hlásili že  od středy bude krásně a ono se to splnilo. Dopoledne jsem ještě přemýšlel jestli se zase schovám v hospodě abych unikl tomu chladu co se táhl od podlahy, tak jsem ale usedl na lavici kterou máme každou středu rezervovanou a oddal jsem se osudu. Paní Eva přinesla papír aniž by řekla co v něm je. Bylo to úmrtní oznámení. Tenhle list netušil jakou zprávu nese. Oznamoval že zemřel Láďa. Stálo tam sice napsáno po krátké nemoci, ve skutečnosti to trvalo velmi dlouho. Láďa si zlomil ruku kterou nenechal ošetřit a tak měsíce trpěl velkou bolestí. Ležel tam na chatě občas si došel na pivo ke konci ale už nevycházel vůbec. A tak se nám zdá že stříbrná Lhota se mění na LDN. Vesnice, oddělení nevyléčitelně nemocných. Je to sice kruté ale musím to tak nazvat. Ta doba kdy tady prakticky nikdo neumíral už je dávno pryč. Ba jsou tu čekatelé, mezi které patřím i já, kteří čekají ve frontě. Tady je naprosto jasné že se každý dočká, jeden dříve a druhý později. A tak nám nezbývá nic jiného než si toto smutné čekání trošku vylepšit, třeba písničkou....

laska za vodou

USAUSAUSA

USAUSAUSA

 

Pamatuji si doby kdy na cestu do Ameriky nebylo ani pomyšlení. Kdo by na to měl peníze kdo by na to dostal povolení.

Byla to čistá utopie. Jistě cestovatelé byli ale ti tvořili zvláštní třídu a byli často vysíláni vládou aby dělali Česku reklamu. Jeli prakticky představovat naši zemi. Na příklad Hanzelka a Zikmund přivezli několika tisícovou objednávku na auto Tatru, kterým cestovali, a to v době, kdy výroba tohoto modelu byla již zastavena. 

Obyčejný člověk nedostal povolení k výjezdu a že by dostal výjezdní doložku  to bylo prakticky nemožné. absurdní bylo, že vláda teoreticky držela občany ve vězení.   Komunistická diktatura byla tak nenápadná a bláznivá že se  mi ježí vlasy na hlavě ještě když si vzpomenu  do jakých detailů zacházeli. Největší obrana proti imperialismu byla skutečnost že mimo ruštiny nepobízeli národ aby se učil cizí řeči. Němčinu angličtinu s francouzštinou italštinu. Ne tyto řeči nebyly zakázané ale proč se učit nějakou řeč. když se tam stejně nesmíme jet podívat až na ruštinu ale tam se zase nikomu nechtělo. A tak pozoruji spokojeně a s pýchou  jak mládež se z  české republiky vydává do světa jak se učí jazyky a aby je uměly pořádně hledají  si nějaký způsob jak pobyt v cizině zařídit. Nejlépe se hodí dohlížející opatrování dětí, ale nejlepší je se spojit se s touto stránkou  stránkou Cestování a dovolená️ ☀️ 2 000+ pobytů a zájezdů | Slevomat.cz

1.léto jménem srpen

 

Tak tady máme srpen. Do historie let se zařadí jako studená uplakaná huba. Jedno kterou denní dobu se podíváš z okna, civí na tebe ta její uslintaná drška. Mohu si tady dovolit psát sprostá slova, dělají to i v televizi, v kynu a i moje kamarádka E .. má jedno takové šťavnaté. Ale to bych se tu mohl rozplývat hodiny, to počasí si stejně bude dělat co se mu bude chtít. Včera jsme měli pěkný večer v naší hospodě a ačkoliv to vypadalo, že na terase budeme samy jen Ládík a já, bylo nakonec   úplně plno. Světýlka na solar  se krásně postupně rozsvěcovala a protože jsem polovinu přidělával já a druhou Ládík, hádali jsme se čí svítí a čí  ne, až se to vysvětlilo. Objednaná světýlka, zajisté v Číně, měla od zdroje ke světlu malinkatý papírek, který  se musel vytáhnout a to kámošovi uniklo. Ládíku nebruč, to se stane i inženýrům! Abych nezapomněl napsat co jsem chtěl napsat: terasa a se zaplnila a bylo plno. Takže jsme zůstali sedět až do noci.

Přišlo též k debatě, že jsem ten Deníček zoral. Ať je to jak chce, lépe jsem to nezvládl. Mrzí mě to ale mezi nářky mých čtenářů jsem zjistil, že Deníček všichni přečetli a vše našli, takže jsem spokojený. Samozřejmě jim to říkat nebudu. Deníček  má jinou barvu.