Zase léto
Již jsme ani nečekali že se
léto které se zatoulalo zase vrátí. Počasí bylo k pláči. Chvílemi to
vypadalo jako že už bude štědrý večer, pak se zase přehnala vichřice s prudkým deštěm poté padaly kroupy a
pocit že je léto neměl nikdo. V rádiu sice hlásili že od středy bude krásně a
ono se to splnilo. Dopoledne jsem ještě přemýšlel jestli se zase schovám
v hospodě abych unikl tomu chladu co se táhl od podlahy, tak jsem ale
usedl na lavici kterou máme každou středu rezervovanou a oddal jsem se osudu.
Paní Eva přinesla papír aniž by řekla co v něm je. Bylo to úmrtní
oznámení. Tenhle list netušil jakou zprávu nese. Oznamoval že zemřel Láďa. Stálo
tam sice napsáno po krátké nemoci, ve skutečnosti to trvalo velmi dlouho. Láďa
si zlomil ruku kterou nenechal ošetřit a tak měsíce trpěl velkou bolestí. Ležel
tam na chatě občas si došel na pivo ke konci ale už nevycházel vůbec. A tak se
nám zdá že stříbrná Lhota se mění na LDN. Vesnice, oddělení nevyléčitelně
nemocných. Je to sice kruté ale musím to tak nazvat. Ta doba kdy tady prakticky
nikdo neumíral už je dávno pryč. Ba jsou tu čekatelé, mezi které patřím i já, kteří
čekají ve frontě. Tady je naprosto jasné že se každý dočká, jeden dříve a druhý
později. A tak nám nezbývá nic jiného než si toto smutné čekání trošku vylepšit,
třeba písničkou....
Žádné komentáře:
Okomentovat