Tak tady máme srpen. Do historie let se zařadí jako studená uplakaná huba. Jedno kterou denní dobu se podíváš z okna, civí na tebe ta její uslintaná drška. Mohu si tady dovolit psát sprostá slova, dělají to i v televizi, v kynu a i moje kamarádka E .. má jedno takové šťavnaté. Ale to bych se tu mohl rozplývat hodiny, to počasí si stejně bude dělat co se mu bude chtít. Včera jsme měli pěkný večer v naší hospodě a ačkoliv to vypadalo, že na terase budeme samy jen Ládík a já, bylo nakonec úplně plno. Světýlka na solar se krásně postupně rozsvěcovala a protože jsem polovinu přidělával já a druhou Ládík, hádali jsme se čí svítí a čí ne, až se to vysvětlilo. Objednaná světýlka, zajisté v Číně, měla od zdroje ke světlu malinkatý papírek, který se musel vytáhnout a to kámošovi uniklo. Ládíku nebruč, to se stane i inženýrům! Abych nezapomněl napsat co jsem chtěl napsat: terasa a se zaplnila a bylo plno. Takže jsme zůstali sedět až do noci.
Přišlo též k debatě, že jsem
ten Deníček zoral. Ať je to jak chce, lépe jsem to nezvládl. Mrzí mě to ale mezi
nářky mých čtenářů jsem zjistil, že Deníček
všichni přečetli a vše našli, takže jsem spokojený. Samozřejmě jim to říkat nebudu.
Deníček má jinou barvu.
Žádné komentáře:
Okomentovat